Dušan Slavětínský: O letadlech
Z-37 Čmelák
Zpět     Další letadla


Zemědělský



Technická data

Návrh: LET Kunovice + Moravan Otrokovice
Rozpětí: 12,22 m
Délka: 8,55 m
Nosná plocha: 23,80 m2
Prázdná hmotnost: 1043 kg
Vzletová hmotmost: 1850 kg
Motor    Avia M-462 AF 232 kW
Maximální rychlost: 190 km/h
Přeletová rychlost: 180 km/h
Pracovní rychlost: 110 km/h
Minimální rychlost (klapky 50°): 77 km/h
Délka rozjezdu (při 1850 kg): 155 m
Délka brzděného dojezdu: 122 m
Dostup: 640 km


Koncem padesátých let udělila RVHP tehdejší ČSR gesci, mimo jiné, na vývoj a výrobu zemědělských letounů. Specifikace RVHP, připravená především pracovníky sovětského ministerstva leteckého průmyslu, obsahovala rozsáhlý výčet požadavků a podmínek, někdy velmi obtížně splnitelných. V soutěži o projekt zemědělského letounu, která se uskutečnila v roce 1960, byl k realizaci vybrán XZ-37, společný projekt Moravanu Otrokovice a LETu Kunovice. Prototyp byl zalétnut v červnu 1963 a již počátcích zkoušek bylo zřejmé, že plní převažnou většinu specifikovaných požadavků a má šanci na úspěch.




Z-37 je samonosný dolnoplošník s celokovovým křídlem, trupem svařeným z ocelových trubek potaženým tesilovou tkaninou s podvozkem ostruhového typu. Dolnoplošná koncepce byla vybrána pro splnění požadavku nerušeného výhledu pilota do zatáčky i při velikém náklonu. Neobvykle vysoký podvozek zajišťoval bezpečnou vzdálenost disku vrtule od země (bylo požadováno 350 mm při plném propérování a prázdné pneumatice ve vodorovné poloze) a také umožnil dosažení velmi nízké přistávací rychlosti tím, že dovolil využít vysokého kritického úhlu náběhu křídla při přistání na tři body.

Křídlo je třídílné, obdélníkový centroplán je dvounosníkový, spojený s trupem šesti závěsy, na něj jsou zavěšena  lichoběžníková vnější křídla, opatřená  na náběžné hraně konce křídla pevnými sloty. Jejich úloha je, vedle podpory co nejnižší přistávací rychlosti, také zajíštění spolehlivé funkce křidélek a vynikající příčné řiditelnosti při velmi nízkych pracovních rychlostech a v podmínkách přízemního letání mezi množstvím překážek. Vedle slotů bylo křídlo vybaveno velmi účinnými vztlakovými klapkami zvláštního typu. (Základní poloha a tvar klapky - dvojštěrbinová klapka vysunutá do vzletové polohy. V této poloze je zafixována přední část klapky, je přinýtována ke křídlu. Zadní klapka se otáčí okolo jednoduchého závěsu pod obrysem křídla tak, že v zavřené poloze je vůči teoretickému obrysu křídla posunuta mírně dozadu a dolů. Generuje tedy i v zavřené poloze přírustek vztlaku při téměř nezvýšeném odporu. Maximalní výchylka klapky v poloze pro přistání je 50°.


Pilotní kabina je umístěna na úrovní náběžné hrany křídla vysoko nad přídí letounu, což zajišťuje vynikající výhled jak v přímém letu, tak i v zatáčkách se středním a velkým náklonem. Za pilotní kabinou je nádrž na chemikálie o objemu 650 l. Z nádrže je možné aplikovat jak tekuté, tak i práškové nebo granulované chemikálie. Za nádrží je prostor, v němž je možné při přeletech přepravovat mechanika.

Motor Avia M 462 AF je hvězdicový devítiválec o výkonu 232 kW se spouštěním stlačeným vzduchem. Motory nebyly v Avii navrženy a vyráběny, ale byly přestavovány z dodaných sovětských motorů AI-14 RF a byly vybavovány novými reduktory. Vrtule V-520 je dvojlistá hydraulicky stavitelná.

Čmeláci se vyráběly v řadě úprav, verzí a modifikací. Mimo jiné byla vyvinuta i školní verze Z-37-2, s dvojím řízením a sedadly za sebou. Na výrobě kooperovaly Kunovice s Otrokovicemi, v Otrokovicích se vyráběl trup a aplikační zemědělské zařízení, v Kunovicích křídla, ocasní plochy. Podvozek byl vyvinut a vyráběn Technometrou Radotín. Finalní výroba byla výhradní záležitostí LETu Kunovice. Do zastavení výroby v roce 1977  bylo vyrobeno hodně přes 650 letadel. Ale ještě nebyl konec. Po šestileté přestávce byla výroba obnovena a v létech 1983 a 84 a bylo jich vyrobeno ještě dalších 40.




Největším uživatelem Čmeláků byl Agrolet a Slovair, kteří zajišťovali letecké zemědělské práce pro celou ČSSR. Několik Čmeláků však bylo i v majetku velikých zemědělských družstev. Ale je třeba připomenout, že vlastností Čmeláka jej předurčovaly i k jiným než zemědělským činnostem. Například několik jich posloužilo pro vleky větronů. Byla to ideální vlečná pro vleky z polí a v tehdejších létech se bez asistence vlečného Čmeláka neobešly žádné veliké plachtařské závody.




Kromě využití v ČSSR byl Čmelák vyvážen do tehdejší NDR a do Bulharska, několik strojů bylo dodáno i do Maďarska. Přesto, že původní záměr RVHP zamýšlel dodávky pro celou RVHP, Poláci si vyvinuli své zemědělské letouny PZL-106 Kruk a později PZL M-18 Dromader a Čmeláky nepřijal ani hlavní zadavatel úkolu - Sovětský Svaz.


Zpět     Další letadla
Poslední aktualizace 25.4.2010 23:30:28