Dušan Slavětínský: O letadlech
Letov LF-107 Luňák
Zpět     Další letadla

Akrobatický větroň



Luňák vznikl jako speciální akrobatický větroň v roce 1948 v tehdejším v Rudém Letově v konstrukční skupině Vladimíra Štrose. O tuto bezmotorovou stíhačku už ve fázi vývoje projevily zájem nejen aerokluby, ale vývoj podpořila i armáda, která pak Luňáka využívala pro kondiční létání vojenských pilotů.


Luňák od počátku koncipovaný jako akrobatický se skutečně povedl a v době své slávy vychoval řadu vynikajících plachtařů - akrobatů. Létání s ním bylo velmi příjemné, i když v méně zkušených pilotech budil respekt. Vyráběl se sériově v letech 1950-51 a bylo jich vyrobeno 75 kusů. Dosloužil a z pravidelného provozu aeroklubů byl stažen počátkem sedmdesátých let, nicméně v devadesátých létech bylo několik exemplářů renovováno a znovu létají. (Jeden z dosud létajících exemplářů letá ve velké Britanii, zúčastňuje akrobatických soutěží a v létech 1999, 2000, 2001 zvítězil na národním mistrovství v akrobacii větroňů).


Luňák je jednomístný celodřevěný středoplošník s poloskořepinovým trupem a jednonosníkovým překližkou potaženým křídlem. Plátnem jsou potaženy vztlakové klapky, křidélka a kormidla. Vystouplá kapkovitá, poměrně prostorná kabina z organického skla umožňuje velmi dobrý výhled dokonce i za sebe. Kabina se otevírá odsunutím její zadní časti dozadu a je možné ji otevřít za letu. Přistávací zařízení je odpružená lyže a nízkotlaké kolo (nebržděné) za těžištěm letounu.

Křídlo je na odtokové hraně vybaveno dvojdílnými křidélky asi na 3/5 rozpětí, zbývající čast rozpětí zabírá vztlaková klapka nastavitelná na úhly 0°, 7°, 12° a 25°. Křidélka jsou diferencovaná, vnější část se vychyluje na úhly -26° +15°, vnitřní část -23° +8°. Při vychýlení klapek se částečně sklápí i vnitřní část křidélka aniž by ztrácela schopnost řidících výchylek. Takto uspořádané klapky jsou velmi účinné jak co do přírůstku vztlaku, tak, při plné výchylce i do přírůstku odporu. Zde je velmi užitečný i ten odpor, poněvadž dík nízko položenému křídlu se při přistání velmi uplatňuje vliv blízkosti země a letoun se zavřenými klapkami před dosednutím neskutečně dlouho plave nad zemí. Brzdící klapky systému Hirth jsou umístěny přibližně v 60% relativní hloubky, před vnějším koncem vztlakové klapky. Vzhledem k jejich relativně "zadní" poloze jsou méně účinné, než by se od klapek Hirth očekávalo. Jsou však dostatečně účinné, aby nedovolily v letu střemhlav s otevřenými brzdami překročit rychlost 200 km/h. Nejvyšší dovolená rychlost je 300 km/h.




Mezi kousky, které Luňák za svou kariéru předvedl, patří vedle množství vystoupení v sólové akrobacii, vystupování akrobatické čtyřky, vlek za vrtulníkem s visením pod vrtulníkem, akrobacie v aerovleku a mimo program podletnutí mostu v Kralupech.


Technická data

Návrh: Letov n.p. Praha
Rozpětí: 14,30 m
Délka: 6,75 m
Nosná plocha: 13,40 m2
Prázdná hmotnost: 205 kg
Vzletová hmotmost: 310 kg
Štíhlost křídla: 15,25  
Nejvyšší dovolená rychlost: 300 km/h
Minimální rychlost: 50 km/h
Klouzavost (při 80km/h): 24,5  
Min. klesání (při 65 km/h): 0,85 m/s
Profil křídla: NACA 23012



 


Použitá literatura: [101]

Jiné odkazy:
http://www.lunak.de ,
Restaurovaný a v současné době provozovaný Luňák v Německu
http://www.vrtulnik.cz/mil/aerovlek.htm,
Pamětníci o vleku Luňáka za vrtulníkem 
http://www.sweb.cz/vrydl/jaxe.htm,
Jak se s tím létá - mj. také s Luňákem


Zpět     Další letadla
Poslední aktualizace 25.4.2010 23:30:25